V průběhu roku se snažíme zorganizovat minimálně dvě víkendové výpravy a k tomu pár menších, třeba jednodenních výletů nebo návštěv na sídlišti Janov nebo v Brně na Cejlu. Dlouhé odloučení nepřeje budování vzájemné důvěry a člověk má tendence zapomenout, co všechno se od druhých naučil. Ne vždycky se nám potkávání daří tak, jak bychom si přáli, ale to asi známe všichni.
Někteří z nás - ať už děti nebo dospěláci, letos pojedou na tábor už po páté. Tábory jsou nejlepší. Je na nich dost času si zvyknout na vzájemný odlišnosti, trochu se spolu sžít a nakonec něco krásnýho vyrobit nebo zinscenovat představení - pro kámoše i náhodné návštěvníky! Zatím jsme odehráli jeden cirkus a jedno divadlo ve Valči u Metoda na louce jménem Jinotaj a pod vedením malířky Kateřiny jsme v Hoře sv. Kateřiny vytvořili skvělou sérii obrazů do Romsko-Českého slovníku. Naše snahy zatím vyvrcholili v roce 2025 a to sice epickým výletem do Itálie, koupáním v moři, výstupem do hor, finálním kabaretním vystoupením beze slov, ale hlavně navázáním neuvěřitelného přátelství. Loučení se neobešlo bez uslzených očí a všechno se nám propsalo hluboko pod kůži.
Ačkoli naše děti většinou chtějí jezdit hlavně pryč (aby mohli v noci čmárat spícím kamarádům po obličeji, je nám to jasný), pro nás je podobně důležitý jezdit pravidelně k nim do Janova. Jsme jenom malá hrstka lidí a je nesmysl myslet si, že můžeme pomoct zlepšit těžkou životní situaci rodin, s nimiž spolupracujeme. Můžeme ale každoročně společně na školní zahradě oslavit Den Romek a Romů, zatančit si na muziku a večer se potkat u ohně. Můžeme si spolu povídat o tom co kdo prožívá a bejt na sebe vstřícný. Tuhle tradici se snažíme držet a máme moc radost, že díky naší iniciativě se Mezinárodní den Romů a Romek začal slavit i na místní ZŠ.